Jak to bylo?

Toto je můj příběh

Ani nevím, kde začít, ale vím, že je důležité začít Vím, že důležitá je cesta a ne cíl a cesta bez cíle nikam nevede. Takže asi takhle je to v životě složité a mohl bych pokračovat do nekonečna, ale radši vám povím svůj příběh. Narodil jsem se s dětskou mozkovou obrnou. Nejdřív jsem se učil chodit a hodně mi pomáhaly lázně, kde jsem se v 11 letech dostal k atletice pro handicapované. Začal jsem makat a ve svých 18 letech jsem se dostal do reprezentace. To se psal rok 2012 a já jsem snil o startu na paralympiádě. Jo jsem trochu snílek. Tehdy bylo jasné, že jako zelenáč se do nominace nedostanu. Vzdávat se, to ale není můj styl, tak jsem to vzal přes Swansea v roce 2014, kde jsem získal bronz ve vrhu koulí přes juniorské Mistrovství světa rovnou do Londýna na olympijsky stadion a navíc s titulem juniorského mistra světa v kapse.. Start pod pěti kruhy nevyšel ani v roce 2016, ale sen byl opravdu blízko. Chybělo 10 centimetrů.

Jak je to dnes?

Dnes se momentálně připravuji na nadcházející Mistrovství světa. Mimo sport jsem zvládnul studium na Metropolitní univerzitě v Praze a také trochu pracuji v oboru IT. V nedávné době se mi podařilo vyhrát závod Grand Prix v Dubaji. Nyní s trenérem intenzivně pracuji na dílčích cílech a připravuji se na nominační cyklus na MS v Kobe v roce 2022.

Další informace naleznete v mém portfoliu.